Koncem minulého století, v roce 1996, Rowen Gibson oslovil přední ekonomy s žádostí o předpověď ekonomické­ho vývoje pro 21. století.

 

Výsledkem byla kniha, která vyšla pod názvem „Nový obraz budoucnosti“ a která se stala celosvětovým bestselerem

(v ČR ji vydalo nakladatelství Management Press)

Dnes, kdy žijeme v 21. století, můžeme obsah knihy a názory osob­ností porovnat se skutečností. Je až neuvěřitelné, jak přesně a výstižně do­kázali odhadnout dnešní stav a vývoj ekonomiky. Např. Petr Senge (americ­ký vědec v oboru managementu před­nášející na Massachusetts Institute of Technology) popsal tři hybné síly pro 21. století takto:

 

  1. Technologie
  2. Globalizace podnikání
  3. Soubor sil, které povedou ke ko­lapsům (společenské a ekologické krize a masivní institucionální kolapsy v bezprecedentním měřítku)

 

Pro každou sílu najdeme v reálném životě, v našem 21. století, skutečný příklad….

 

Techno­logie je nejvíce patrná v přenosu informací a využívání technických zařízení pro zrychle­ní, zkvalitnění a zejména zjednodušení pro­vozování obchodní činnosti i poskytování služeb.

Vliv globalizace vystihl ve své knize „In De­fense of Global Capitalism“ Johan Norberg (švédský spisovatel, historik a ekonom) velmi stručně a výstižně: „Kdo v dnešním nerovném světě nejvíc ztrácí, nejsou ti, kdo jsou vystaveni globalizaci. Jsou jimi ti, kdo z ní byli vynecháni.“

Třetí hybná síla – katastrofy – vedou k mo­bilizaci duševních i fyzických sil společnosti na odstranění jejich následků. Přes značné škody je umožněno mnoha lidem získat prá­ci na obnově a podílet se na budování nové, modernější budoucnosti.

 

Vrátíme-li se k aktuální situaci, výše uvedené argumenty lze jen potvrdit. Dělba práce a směna jsou zdrojem bohat­ství. Vytváření umělých překážek rozvoji lidských aktivit bohatství naopak ničí. Bo­hatstvím nejsou pouze auta, letadla, televize, šperky či mobilní telefony, ale i kvalita život­ního prostředí, zdravotní péče, dostupnost pitné vody, bezpečí či kultura. Stále je platný i recept Adama Smithe (skotský ekonom a fi­lozof, zakladatel moderní ekonomie), který říká, že prosperity lze dosáhnout jen díky integraci do světových trhů, založené na volném pohybu zboží, služeb a výrobních faktorů.

 

Dělba práce, integrace, technologie, globální dostupnost pro všechny…

 

To jsou charakteris­tiky vystihující výhody pro tvůrce i uživatele franchisových sítí. Staly se nedílnou součástí našeho života.

 

Kdo z nás nebyl nikdy v ná­kupním centru?

 

Ano, zvykli jsme si využívat provozoven určité značky a počítáme s je­jich nabídkou zboží a služeb po celé České republice i v zahraničí. Očekáváme, že pod určitou značkou najdeme velmi podobnou nabídku zboží a služeb a že budeme stejně spokojení, jako bychom navštívili provozov­nu, kterou známe z okolí svého bydliště. Pří­kladem globální franchisy je Mc Donald´s, OBI, Yves Rocher a další. Toto jsou příklady velkých globálních sítí, které jsou na trhu de­sítky let a mají stovky i tisíce provozoven po celém světě.

 

V České republice je aktuálně aktivních asi 200 franchisových sítí, z čehož je přibližně polovina tvořena domácími, tj. českými kon­cepty. Podíl domácích konceptů vypovídá o vstřícnosti naší ekonomiky k možnosti podnikat v ČR podnikatelům ze zahraničí. Např. ve Francii je podíl domácích franchiso­vých sítí přes 90 % a naopak ve Velké Británii je to pouhých asi 10 %.

 

Český podnikatel je velmi vnímavý a při cestování po světě si všímá zajímavých pod­nikatelských aktivit, které u nás chybí nebo existují pouze ojediněle….

 

Výsledkem je pak nápad – vybudovat celou síť provozoven, příp. nabídnout podnikatelům v určitém oboru společné podnikání pod jednou znač­kou. A to je podstatou franchisového podni­kání: opakovat úspěšný podnikatelský záměr na mnoha místech světa s využitím všech tzv. výhod z rozsahu (nákup od dodavatelů, mar­keting, sdílení informací – nápadů, věrnostní kluby, …).

 

Česká republika je bohatou studnicí pod­nikatelských nápadů a je stále ještě volným prostorem pro rozvíjení a budování franchi­sových sítí…

 

Cesta k vybudování franchisové sítě není snadná a rychlá, ale vyplatí se. Pro podnikatele – zájemce o koupi franchisové licence – je důležité umět rozlišit kvalitní franchisu od „jako franchisy“.

 

Dobrá franchi­sa je především ověřena v pilotních provo­zovnách, má kompletně sepsané know-how v Provozní příručce, má funkční informační systém, Grafický manuál a propracovaný právní a organizační základ sítě (smlouvy, formuláře, pravidla, atd.). Důležitý je i ser­vis ze strany franchisora (poskytovatele). Za tento servis i propůjčení know-how příjem­ce (franchisant) platí franchisové poplatky. Pozor – právě u „jako franchis“ bývají právě poplatky to nejdůležitější a celý systém při­pomíná spíše tzv. „letadlo“ než poctivé pod­nikání. Určitou zárukou dobrého konceptu je jeho členství v České asociaci franchisin­gu, která ověřuje u každého člena základní dokumenty i pravidla podnikání, jež mají odpovídat Etickému kodexu podnikání ve franchisingu Evropské franchisové federace (EFF).

 

Franchising je dominantním odbytovým sys­témem 21. století. Pro dnešní podnikatele obecně existují jen dvě možnosti, jak se udr­žet v konkurenčním prostředí globálního světa, případně v něm expandovat:

 

  1. Vybudovat odbytovou síť pod vlastní znač­kou a řídit její globální rozvoj
  2. Začlenit se se svoji provozovnou do odby­tové sítě a spojit svoji existenci s úspěšnou globální značkou

 

Dalším důležitým faktorem odbytového úspě­chu je forma nebo-li způsob prodeje zboží. Časopis RESPEKT v č. 33 otiskl článek z The Economist pod českým názvem „Budoucnost výkladních skříní“, který ukazuje v číslech na změny světového maloobchodu – zejména přesun tržeb z kamenných obchodů k inter­netovým prodejům.

 

Najdeme v něm zajíma­vé přirovnání: „…kamenné obchody jsou pro nakupování zhruba tím, čím psací stroje pro psaní: zastaralá technologie odsouzená k zá­niku lepším nástupcem.“ To však jistě nezna­mená, že kamenné obchody zaniknou – jen by se měly proměnit, aby byly stále úspěšné. Měly by se stát showroomem, kde zákazník objevuje a prožívá svoje touhy, a ne jen uspo­kojuje svoje nutné životní potřeby. Monitor počítače upoutá pouze jeden smysl z pěti … přitom potěšit všech pět smyslů by se mělo stát příležitostí i výhodou kamenných prode­jen. Prodejců, kteří obchodují pouze offline, stále ubývá a v budoucnosti kombinace ka­menných obchodů a on-line prodejů bude velmi důležitá. Kamenných prodejen sice pár ubude, ale ty, které zůstanou, budou lá­kavým místem pro nás nakupující, objevující a toužící zákazníky.

 

Závěrečná otázka by mohla znít, když se porozhlédnete kolem sebe, kolik procent obchodů ve všech nákupních centrech je provozováno jinak než formou franchisingu?

 

Zjistíte, že mizivé procento. Proto tajemství franchisingu stojí za to poznat i vyzkoušet … jako zákazník, jako provozovatel – záleží na Vás. Právě dnes je na to ta správná doba.

 

RNDr. Jiří Lošťák

Franchisový poradce,

partner Školy franchisingu

Člen SR České asociace franchisingu

 

Zdroj informací: časopis Brands&Stories 04/2013