Z nevinné studentské brigády vzniknul zdařilý podnikatelský záměr, který Petru Cichoňovi otevřel bránu do světa opravdového byznysu
Petr Cichoň totiž od oné brigády během několika let usilovné práce, a také díky své houževnatosti, vybudoval dvě značky rychlého občerstvení zvučných jmen, jimž dal, velmi prozíravě, mezinárodní názvy (obě se dnes obě těší oblibě nejen v České republice). Jedna vyrábí oblíbené sendviče na cesty pod značkou Crocodille, které si mnozí z nás například kupují na čerpacích stanicích do auta. Druhou je řetězec s kvalitním rychlým občerstvením, kterému dominují čerstvé bagety – Bageterie Boulevard. Bageterie Boulevard je vyhledávanou franšízou a daří se jí úspěšně expandovat i na zahraniční trhy.
Ale nyní k příběhu…
O podnikatelských začátcích, o zlém, které se v dobré obrátilo, i velkých plánech Petra Cichoně
Společnost byla založena v roce 1992, před jejím vznikem však její zakladatel Petr Cichoň už v oboru výroby sendvičů podnikal téměř tři roky jako fyzická osoba. Avšak k podnikání v tomto oboru se dostal už na střední škole, kdy jako student na letní brigádě pracoval v okénku malého občerstvení v Nerudově ulici, kde prodával do kopce jdoucím turistům, kromě ostatního zboží, zabalené obložené housky. V té době byl Petr sedmnáctiletý student střední školy, který často navštěvoval nově vznikající hudební kluby. Tam si všiml, že ve většině těchto podniků zcela chybí jakékoli jídlo. Uviděl to jako příležitost, sestavil nabídkový leták, oslovil jednotlivé kluby (které zpravidla souhlasili se zkušebním prodejem) a s majitelem občerstvení, kde brigádně pracoval, se dohodl, že může po skončení otevírací doby využívat malou kuchyň a vyrábět tam balené sendviče. Tak vznikly první výrobky, které dnes známe pod značkou Crocodille.
[quote]Podzim 1990: Poprvé ve svém životě se Petr stává přísným zaměstnavatelem svých spolužaček v pronajaté kuchyni bistra na Malé Straně a rozváží vlastní „housky“ do nově vznikajících nočních a hudebních klubů[/quote]
Tehdy byly mnohem jednodušší, zabalené do mikroténového pytlíku, zcela bez označení, ale protože to byl na těchto místech jediný druh občerstvení, prodávaly se od začátku velmi dobře. Po maturitě se mohl začít této činnosti věnovat naplno a zanedlouho rozšířil distribuci i do klasických potravin, večerek a malých supermarketů. Rychlému rozvoji odbytu přispěla v té době rychle se rozvíjející síť moderních čerpacích stanic, která zanedlouho tvořila přes polovinu odbytu firmy. Protože malá výrobna už nestačila, přesídlil se tehdy devatenáctiletý podnikatel do prostor na Žižkově, odkud začal své výrobky distribuovat pod značkou Žižkovské bagety. Rychlým rozvojem čerpacích stanic si distribuce vyžádala celorepublikové pokrytí a proto bylo nutné navýšit výrobní kapacitu. Proto se po dvou letech z malé výrobny znovu firma stěhuje do větší, která byla vybudována v Holešovicích v prostorách bývalé velkovýrobny uzenin a lahůdek z první republiky.
Přestože značka Žižkovské bagety byla v té době na území Prahy již dobře známá, nebylo možné pod tímto názvem vozit výrobky z Holešovic, a proto majitel se svými kolegy začal hledat jiné jméno, které bude dostatečně univerzální, tak, aby při další změně výrobního sídla nebylo nutné jej znovu měnit. 
Protože se tehdejší odbyt začal více zaměřovat na děti a mladší generaci, zvítězil název Crocodille, který tehdy charakterizovaly etikety s obrázky krokodýla žijícího světácký život svobodného muže. Dodnes se z této řady dochoval už jenom známý výrobek Golf.
Od té doby byly také aktivity firmy zastřešeny pod společnost s ručením omezeným, která byla do té doby neaktivní firmou otce Petra Cichoně.
Smůla nebo štěstí v neštěstí?
Po necelých pěti letech však byla firma nucena k dalšímu stěhování. A to ze dne na den. Důvodem nebyla malá kapacita, ale povodně v létě roku 2002, které celé Holešovice vyřadily na několik týdnů z provozu. Tehdy firmu zachránil fakt, že před necelým rokem zakoupila pro účely skladování starý areál bývalé konzervárny v obci Žiželice nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Přestože to byl rozlehlý areál, bylo třeba jej celý přebudovat, a proto, jakmile voda zalila Holešovice, bylo nutné všechny pracovníky každý den naložit do autobusů a převézt do 75 km vzdálené továrny, kde byla v provizorních podmínkách zřízena výroba.
Pamětníci dodnes považují za zázrak, že firma povodně přežila. Výroba v Holešovicích již nikdy obnovena nebyla a z tamějších 250 pracovníků zbyla po několika měsících jenom hrstka. Téměř všichni tito lidé pracují pro firmu dodnes, přestože musí denně dojíždět.
Od prvního dne začala v Žiželicích překotná výstavba. První bylo nutné vybudovat pekárnu, abychom byli schopni pokračovat ve výrobě vlastního pečiva. Následně byly vytvořeny ostatní moderní provozy. Výstavba žiželické továrny pokračuje dodnes, kdy v současnosti je možné tento závod považovat za jeden z nejmodernějších a ve své kategorii i nejefektivnějších potravinářských výrobních závodů v regionu střední a východní Evropy.
Jakou náhodou vznikla pod rukami Petra Cichoně Bageterie Boulevard, jež je dnes renomovanou franšízou rychlého občerstvení, o tom Vám napíšeme o prázdninách 🙂 (ZDE je slíbený článek k přečtení)
